Rychlá orientace a ev. odkazy na podrobnější články. Stránka, která by Vám měla pomoci. Nejdříve jsou odpovědi na Vaše dotazy, mé odpovědi a reakce na ně. Pod nimi jsou zpracovány "nejčastější dotazy".

Jen ještě jedna důležitá informace pro ty z vás,kteří jste nespokojeni s péčí a podobně jako my procházíte strachem a obavou.Věřte nebo ne,lékaři vždy udělají maximum pro člověka.Lékaři nemají důvod nepodat pacientovi to co má dostat.Takže tím chci říct,že ať je váš blízký kdekoliv z lékařského hlediska se mu dostane to co má.V tomto ohledu dle mého názoru buďte v klidu.A´t už péče od ostatního personálu vypadá jakkoliv.I když bohužel i ta je velmi důležité podle mě by mela jít ruku v ruce...ale to bohužel asi nezměníme...:-( Proto ale jsme my blízcí..:-)abychom dotáhli to co je třeba.Přeji všem co nejvíc sil na zvládnutí už tak těžkých okamžiků...Každá cesta má svůj cíl...

Dobrý den,chci vám poděkovat za obrovskou podporu.kterou jste mi dal v prvních okamžicích ve chvíli kdy jsem nalezla vaše stránky.Víte stalo se nám,že jsme bojovali s lékaři doslova a do písmene abychom je přesvědčili o tom,že maminka žije.Dostala jsem se až k jednání na ředitelství.Jedna rada pro všechny.Ať už vám budou lékaři říkat cokoliv a vy cítíte,že je to jinak nedejte se a povzbuzujte své blízké aby bojovali.Maminku jsme dvakrát po sobě našli na jip s plnou pusou zbytku jídla a léků.Stupňovalo se to do fáze té,že už ji neposkytovali ani hygienu alespoň v základní formě.Lékaři i ostatní personál se vyjadřoval před maminkou,že už to je k ničemu,že už skoro nežije.Její komunikace s námi nebyla brána na prý šlo o nějaké bludné signály z mozku.Nikomu bych nepřála zažít ten týden boje o dokázání toho,že mamka opravdu reaguje a vnímá velice dobře.Dnes je na normálním pokoji.Trávíme s maminkou od prvního dne každičký den celé návštěvy.Vždy si mamku celou promažu.Zkrášlím tak jak to má ráda namažu ji obličej jejím oblíbeným krémem vytřu jí mezi prsty na nohách a poté promasíruju nohy.Nakrmím jí hecuju ji v dobrém slova smyslu ať pije jí.Vyprávím jí o tom co dělám jaké jsem trdlo když něco zvrtám zasmějeme se.\Je pravda,že ji nechávám odpočinout vždy tak na 5-10 minut jak je třeba.Říkám jí o tom,že si nemá s ničím dělat hlavu jen s tím jak se bude víc a víc snažit bojovat.Než odcházím opět ji vyčistím zuby a učešu namažu.Vyhráno sice ještě nemáme ale mám radost za každičký pokrok..Řeknu vám lidi nikdy nic nevzdávejte.Mimochodem pro ty z vás co uvažujete o převezení do jiné nemocnice.Mám to za sebou.Udělejte následující pokud nejste spokojeni s péčí a máte pocit,že nemáte důvěru.Vyžádejte si veškeré nálezy na cd včetně zpráv o průběhu léčby.Předem se dohodněte na vyšším pracovišti na schůzku a konzultujte možnosti.Pokud váš blízký není ve stavu k převozu a nebo by mu nemohli nabídnout nic jiného jinde.Jednoduše tam choďte každičký den a pečujte si o něj.ptejte se zajímejte se nedejte se odbít a dokazujte každičký pokrok.Přeji všem hodně sil.My sice ještě bojujeme a přesto,že nám ji pohřbívali za živa, zatím myslím,že se ke všem těm prognózám maminka nevzdává.Děkuji tady Panu Doktorovi,že mě povzbuzoval a pomohl dal mi sílu sebrat se a zabojovat...Děkuji.Anička
PS:určitě se ozvu...

Mám radost a děkuji za pochvalu :-). Především ale poděkování, Vám Aničko, za úsilí, které jste věnovala mamince. A pomohla jí tak bojovat úspěšně. Gratuluji :-).
Vám ostatním, kteří se bohužel octnete v podobné situaci (žádná není stejná) přeji také mnoho sil a odhodlanosti. Není to lehké. Chce to vytrvalost a touhu chtít to zvládnout. Především blízký to nemůže vzdát. K tomu dopomáhej, nikoliv bůh, ale Váš pozitivní přístup, vlévající naději do všech "zúčastněných".
A přečtěte si příspěvky paní Aničky. Jsou psané z pohledu dcery, jejíž maminka se dostala kvůli mrtvici na JIP. Pěkně mluví o otázce "přeložit, či nepřeložit". Potvrzuje i mé postoje v článcích, věnovaných tomuto tématu i úrovni péče.
Václav

Je-li tato úvaha aktuální, rozhodování by mělo být jednoznačné. Sice nelehké, někdy tvrdé, ale zdraví je dlůležitější. Jděte odpočívat, udělali jste toho už dost. (podrobněji v mém článku "citron".)
Zachráníte si zdraví . . . abyste se mohli "starat o vnoučata".

Václav

Dědu odvezli s mrtvicí. Je v našem "vyhlášeném" špitále. Mám pocit, že jinde by mu bylo líp. Mám usilovat o překlad do lepšího.

Z dotazu nevyplývá, v jakém je stavu. A další údaje. Otázka, kterou si kladete, je velmi obvyklá a zcela pochopitelná. Překlad by se měl pečlivě vážit. (aby to nebylo "z bláta do louže"). Nejlépe je pacientovi většinou tam, kde je. Je v relativním klidu. Může bojovat. Případný převoz by ho mohl nepřiměřeně zatížit. Situaci je tedy vhodné řešit ve spolupráci s ošetřujícím lékařem.

Václav

Dobrý den,dnes mi maminka prodělala těžkou mozkovou mrtvici.Nevím jak to zvládnout.Chci pro ni něco udělat aby to zvládla.Lékaři mi řekli je třeba se připravit i na nejhorší.Nedávaj naději ale sakra prý to ukáže čas.Chci vědět poraďte jak mám s maminkou mluvit?Stále mi usíná když s ní chci hovořit déle trvá než mě očima vyhledá a navíc pporád oči zavírá.Usmála se na mě trošku..Promiňte nespala jsem už přes 24hodin.Prosím poraďte mi jak teď ty první dny pomoci aby to bylo dobré?Je ochrnuta na levou stranu spatne mluvi.A celou dobu mi v nemocnici rikala kdyz jsem se s ni snazila hovorit ze ji Děkuji predem za odpověď.

Dobrý den.
V tomto okamžiku dělají zdravotníci zřejmě vše, co je v těchto chvílích možné.
Největší Vaše pomoc je ve Vaší přítomnosti. Pokud Vás k ní lékaři pustí, je to dobře. Osobní kontakt s nejbližšími je velmi důležitý. POZITIVNÍ.
Hlaďte ji, usmívejte se na ni, mluvte o hezké budoucnosti. Dejte jí najevo, jak moc ji potřebujete tady. Pravděpodobné "černé myšlenky", které každého podobně nemocného napadají, se snažte zahánět, co to jde.
luk

Takový stránky jsou třeba. Nejen mrtvic je hodně a jeden opravdu neví...... codál.
Většina stránek na netu je nesrozumitelná pro normální lidi.
Díky, dobrá práce.
Jirka

Děkuji za pochvalu :-)))
Jsem rád, že je to stravitelné. A hlavně, že je ten web k něčí pomoci.

luk