Rychlá orientace a ev. odkazy na podrobnější články. Stránka, která by Vám měla pomoci. Nejdříve jsou odpovědi na Vaše dotazy, mé odpovědi a reakce na ně. Pod nimi jsou zpracovány "nejčastější dotazy".

Dobry vecer,
chtela bych se zeptat jak dlouho cca trva nez se spravi ocrnuti obliceje. Je mi 20 let a mela jsem krvaceni do mozku dne 5.2.2014 a mam pulku obliceje ochrnutej

nezlobte se asi jsem momentalne liny si cist vsechny vase clanky.
urcite se tahle otazka uz objevila a je nejspis individualni,i presto se ptam na kolik procent si nas rodinu muze deda pomatovat?po 10 dnech je vzhuru ale vubec nevim jestli ma trosku poneti kdo jsme?nevim na co mysli a strasne me to uzira a trpim..

mockrat dekuji za odpoved

Denisi, vydržte. Táta nekomunikoval vůbec téměř měsíc. Mysleli jsme, že nás nepoznává, že nebude nikdy mluvit (má 2/3 mozku poškozené), nakonec se ukázalo, že mu jen déle trvalo, než pochopil otázku a nedokázal formulovat. Po cca 2 měsících se začal snažit mluvit.

Dobrý den Denisi, moje odpověď není zrovna aktuální vzhledem k datu, kdy jste sem vložil Váš příspěvek, ale přesto bych na něj ráda reagovala. Mnohým lidem dělá starosti, že je jejich blízký člověk, který je po cévní mozkové příhodě, příliš nevnímá nebo že nerozumí. Je prokázané, že i těžcí pacienti, kteří nerozumí slovům, chápou dobře intonaci, melodii řeči. Jinými slovy, ikdyž nerozumí slovům, vnímají, zda na ně někdo mluví vlídně, láskyplně a klidně. Mluvme tedy na naše blízké nemocné, vyprávějme jim klidným hlasem o tom, co se dělo doma, v práci apod. Nikdy nelámejme hůl krutými výroky ve smyslu, že "to nemá cenu, stejně nerozumí". Přístup plný lásky nebo naopak studený odstup dobře vnímají i ti, kteří mají velké problémy s řečovou komunikací. Vendula

Denisi, vzpomněla jsem si na svého taťku, tak vím že v tomto čase již vidíte jak je možné vše lepšit, potřebuje co nejčastější kontakt s blízkými. když se procvičuje v myšlení a řeči buďte laskaví, při pohybu nelitovat ale pomáhat, taťka byl trenér na venkově tak přidal v cvičení když jsem mu řekla ,, nefňukej a makej jak museli kluci na hřišti" v nemocnici mě nepoznal musela jsem mu popsat že jsem nejstarší dcera, kýval ale jistě poznal až při 5.návštěvě, po 8letech mu selhalo srdce a odešel, už chodil s doprovodem a hůlkou, něco i dokázal říct a krásně kreslil podle předlohy každé ráno po snídani levou rukou. Teď bych takovou péči potřebovala sama ale není s kým určitě to co jsem si během 6let pomohla mi navedl on, tam ze shora. Vám přeji hodně štěstí a radosti.

Dobrý den,náhodou jsem našla vaší stránku a začetla se do příběhu paní Aničky.Chci paní dodat odvahu a napsat jí at se nebojí vzít maminku domu.Při čtení jejího članku jsem se vrátila v čase a prožívala vše znovu.Pečuji o maminku od roku 2009.Prožívala jsem doslova to sama.A to mamince bylo 63 let a prý je stara aby s ní něco dělali.Maminka mě také s plačem prosila že chce domu.Dala jsem v praci výpověd a to dnešní doby o ní pečuji.Nebudu vám lhát,že je to lehké.Mám dny kdy si říkám.že to už nezvladnu.Po večerech kdy mě máma nevidí si i poplaču,ale ráno vstanu a máma mi řekne Mám tě strašně moc ráda.A proto se o tu maminku budu starat dál.Maminku miluji.Paní Aničko napíši vám jen to rozhodujte se srdíčkem.Mě nikdy nezklamalo.Ještě podotýkam maminka neměla vůbec chodit a jen hledět do zdi.Ted spolu chodíme sice jen po bytě a přes den chodí normalně na toaletu a na noc pleny.Dívame se s polu na televizi.Akorát máme problém s řečí.Ale dokáže mi říct že mě má ráda a tak stejně mě dokáže i zeřvat.Ale obě jsme na stejné vlně a tak se tomu začnem smát.Tak neváhejte a maminku si vemte domu.Uvidíte,že doma se vám bude dělat po kručkách pokroky a vy budete mít dobrý pocit co pro maminku děláte.Držím palečky a bojujte.

Dobrý den přeji.
Moc hezký dopis.
Omlouvám se, že jsem jej objevil teprve nyní.
Nemám, co bych dodal. Snad jen, že mi je skoro 61, a taky se ještě necítím starý. :-)))
luk

Dobrý den,

máme dědu 91 let a ode dneška je po mrtvici, snad po slabší, začal špatně mluvit, levá ruka a levá noha skoro nefungují. Do této doby byl vitální, bral jen léky na vysoký tlak a dnu. Teď mu zjistili ještě srdeční arytmii. Dávají mu výživu do žíly a tekutou stravu do žaludku.
při návštěvě nás poznal. Vím, že má vysoký věk, ale přesto doufám, že by tady s námi mohl ještě chvíli být, proto bych ráda znala věděla, čím začít, s jakým lehkým cvičením. Lékař nám řekl, že imobilní lidé mají např. zápal plic, různé jiné komplikace a my bychom tomu samozřejně chtěli alespoň předejít. Před mrtvicí chodil s pomocí hůlky a člověka, teď zatím leží, nejsem fyzioterapeut, ale snažila jsem se s ním před mrtvicí cvičit a bylo to znát. Myslím, že chuť do života člověku nevezme ani vysoký věk.
Děkuji za odpověď a přeji pevné zdraví

Boukalová Romana
Týniště nad Orlicí

Dobrý den paní Romano.

Máte pravdu, že věk není ten nejdůležitější faktor. Podstatné je, jak se k tomu postaví nemocný- tedy děda. Samozřejmě, že velmi důležitá je Vaše podpora. Z toho, co píšete cítím, že pomáháte dědovi, jak to jde.
Především, jakmile to bude možné, tak je třeba ho stavět. Nebo alespoň posazovat. Tak můžete mnohým nepříjemným komplikacím předejít.
luk

Krásný den všem a především Vám Pane Doktore,ozývám se opět po delší době.Dnes s odstupem chci všem říci,těm,kteří stojí před rozhodnutím zda-li své milované domů či nikoliv?!Já říkám Ano vždy!!Není to jednoduché o někoho se postarat ale jednoduchý návod k tomu jak to dělat?Jde jen o to aby jste se o své milované starali tak jak chcete aby se někdo staral o vás.Moje maminka je dnes krásně rozmluvená.Ano,nutno podotknout,že stále ještě ochrnutá.Jsme ale už ve fázy,že vertikalizujeme.Už dovede spoustu věcí.Každý den ji umožňujeme aby s námi vařila a pekla tak jak jen může a co zvládne co ne, doděláme my.Je velmi důležité tomu člověku,kterému chcete pomoci dát i pocit důležitosti.Nepřistupovat k člověku,který už takto má svou situaci těžkou jen jako k nemocnému.Ano,musí se dodržovat spousta důležitých věcí.Ale není těžké dát právě ten pocit důležitosti.Musím říci,že jsem i mile překvapena kam jsme se posunuli.A stále bojujeme s láskou a přesvědčením,že každý na této planetě je ten nejdůležitější a je úplně jedno co na to říkají ostatní!!Každý lékař má sestřičku,třeba váš obvodní.Každá zdravotní sestřička ví jak otáčet,polohovat nemocného člověka.Nebojte se zeptat.Kompenzační pomůcky půjčují také v každém městě.Než vám lékař napíše své.Pleny a vše potřebné vám též napíše lékař.A než vám je napíše dá se koupit i menší balík do začátku na první den.Atd.Chci tím vším říci:Fandím všem,kteří věří v lásku a nevzdávají nic předem :-).Tak jako my.Připravte se sice na to,že to nebude ze začátku jednoduché ale řekneme si to na rovinu co je lehké?Nic tím spíše jde-li o to umožnit někomu žít důstojný život v jeho nelehké situaci.Ale jak říkám já se o svou maminku starám tak jak bych si přála aby se staral někdo o mě a výsledky se dostavují nad rámec očekávání.Nevěřili by jste jak ji potěšilo,že jsme ji vzali ke kadeřnici.Proč taky ne, je to přece jen stále Žena :-).I zdánlivé maličkosti dovedou člověka povzbudit.Každý druhý den ji myji vlasy a hned ji je vyfoukám jak to má ráda.Také je důležité zmínit,že lidé po mozkové příhodě se více potí.A proto ji v noci převlékám do suchého oblečení.Určitě stojí za to zmínit,že není úplně dobře člověka nechávat jen v plenách.I přesto,že třeba nemůže na záchod a i přesto,že to ne vždy váš pacient cítí nechávejte je rozbalené podložku a plínu dejte pod něj.Ať může kůže dýchat předejdete zbytečným opruzeninám.Velmi důležitá část je hygiena ta tedy především.I přesto,že nejste natolik fyzicky zdatní dá se skutečně velmi dobře zajisti i na lůžku.Včetně umytí vlasů.My myjeme každý den.Na otírání po potřebě používáme čistící pěny.Pokud oblékáte člověka,který má ochrnutou ruku,vždy začněte tou ochrnutou rukou a svlékejte nejprve ze zdravé.I strava je velmi důležitá dodržujte co vám lékaři řeknou pokud má váš pacient nějakou tu dietu.Pitný režim ten je velmi důležitý.Řekneme si na rovinu většina lidí nechce moc pít.Tedy moc si neuvědomují,že mají pít jednoduše namají potřebu.Proto je dobré při každé příležitosti dát napít a neříkat stále dokola to opravdu nemá přínos.Nejlepší je opravdu dávat napít a máte jistotu,že zavodníte dostatečně...Není to těžké jen je třeba postavit se všemu čelem s nejlepším přesvědčením.A ještě dodávám myslete i na sebe tedy snažte se odpočívat.Což z počátku je velmi komplikované.I když jak jsem tady již jednou psala jsem příliž úskostlivá.:-)Hodně sil všem.A veliké poděkování Panu Doktorovi.Je to úžasný člověk a já mu moc fandím.