Nechci Vás nějak zatěžovat vlastnímy trablemy. Asi máte vlastních víc než dost. Ale koukala jsem na ten dokument co tu o něm na stránkách píšete. Moc mě to chytlo za srdce. Všichni jste tak stateční a já Vám opravdu ze srdce držím palce a smekám před tou sílou jít dál. Bohužel manžel dnes ráno odjel na Oční a už si ho tam nechali. Doktor se divil, že ho vůbec z neurologie poslali domů. Trochu ho uklidnil a slíbil že ho nedá a příčiny se dopátrají spolu. Našli mu v tom oku krev a po následném vyšetření zjistili, že tam má jaký si otok a ten se jentak neudělá. Pošlou ho na magn.rezonanci a snad konečně jsme našli spřízněnou duši. Necítil zase polovinu těla, hlava bolela jako čert. Brečel mi doma než tam jel, že už nemůže, a že neví co se s ním děje a, pořád choval malého s tím že má starch co s námi bude. Nejraději bych mu zařídila nějakou psycholožku nebo psychiatrickou poradnu. Dobrovolně nepujde. Zkusím si dneska až za ním půjdu promluvit se sestrou a říct jí , že je manžel na sesypání jestli něco nemůže pro něj udělat. Například aby si s ním promluvil nějaký odborný psycholog v nemocnici. Je na tyhle věci dost labilní a hned se sype. Každopádně moc děkuji za vaše slova a čas. Dost mě to vždy podpoří. Držte nám palce a jsem s pozdravem :D

Dobré pozdní odpoledne Vám přeji.
Jsem rád, že je konečně hospitalisován a vyšetřován. Myslím si, že tentokrát si asi moc nevymýšlí, že psychiatr, či psycholog, budou spíše, jako pomoc na uklidnění. Příčina je asi jinde. Pokud je v nemocnici, je už situace klidnější a vy se můžete věnovat mimču :-).
Držím palce. Dejte vědět.
luk
p.s. je tedy, na očním kde?

Je tedy na očním u nás v Teplicích, protože naše oční je zase celkem dobré a jen alůžkovém odd. Chytil dobrého doktora a super sestřičku. našli mu v oku otok a budou hledat proč a taky za ním očař poslal doktorku, nevím ale z jakého odd. a ta mu udělá vyšetření krve na boreliozu a ptala se ho jestli máme psa, že může mít i nějaý virus od něj. nemáme psa. Ale to nevadí jsem ráda, že se to hýbe a že se snaží. Nevěřím tomu, že takový problém nakonec vyřeší a rozhýbe oční lékař, který mu opravdu chce pomoct. Je to pravda co člověk to unikát. Zítra budem chytřejší. A z Neurologie ho propustí jen s diagnozou TIA nikterak nepotvrzenou ani vyvrácenou a bez jakého koliv dalšího vyšetření jeho problémů ho obvodní chtěla poslat do práce a to že chtěl po ní žádanku na oční měla za ulejvání a pomalumu řekla že je simulant. kdyby na ní netlačil tak by ho tam ani neposlala a on by o to oko mohl taky v klidu přijít. NJ. hlavně že už je v dobrých rukou a mám pro něj i jinou výbornou obvodní.

Paní Míšo,
teď už je "v dobrých rukách krále Miroslava". Tak už chovejte svoje miminko. Oni to ti dobří zvládnou :-))). Pokud je pan doktor takový, jak líčíte, tak dobře. On ho už nepustí. (na pejska se ptali, protože pátrají a hlavně přemýšlí). Kdyžtak ho správně nasměruje. A na ty neurology již zapomeňte.
Držím palce
luk

Moc Vás zdravím pane doktore!
Jsem studentka VŠB-TUO z Olomouce a je mi 24 let. Moje maminka, která bude mít za pár dnů 45 let, dostala 28.11.2012 CMP. Nešlo o krvácivou formu, ale o zúžení cévy. Bohužel jsme ji našli až po 20 hodinách. Zhledem k tomu, že maminka byla pokálená, pomočená a pozvracená byla asi i v bezvědomí.
Když jsem dorazila na urgentní příjem do fakultní nemocnice v Olomouci, bylo mi řečeno, že maminka měla lehkou formu a že již je to uzavřená věc. Do druhého dne však nastala agresivní změna. Lékaři nám řekli, že jí druhý den ráno udělali CT vyšetření znovu (asi se začala zhoršovat) a zjistili, že jí otéká mozek, nebo že na něj tlačí tekutina a musí otevřít lebku (nad pravím uchem), aby zabránili vzniku ještě většího tlaku a zachránili jí život. Byl to pro nás obrovský šok! V podstatě nám bylo řečeno, že jestli to vůbec přežije, tak z ní bude totální ležák, tak ať se na to připravíme. Ale jak se má rodina na toto vůbec připravit???
Maminka je veliký bojovník a operaci přežila. Byla ještě před touto příhodou nachlazená, a proto déle trvalo, než jí opojili od plicní ventilace, nicméně udělali tracheostomii (tu již týden nemá) a musím přiznat, že se jí poté velmi ulevilo. Otok (ten viditelný pro nás, pro rodinu) hlavy během 4 dnů úplně ustoupil a my s ní začali komunikovat. Již po pár dnech, když ještě ležela na neurochirurgii, s námi komunikovala pomocí stiskáváním ruky. Věděli jsme tak, že mě a otce poznává. Poznala i kamarádku, kterou již několik let neviděla. Poté nám začala psát na papír, nejdříve méně čitelně, ale poté normálně a celé věty. Že se jí chce na záchod, abychom jí namazali obličej apod.
Zjistili jsme, že má zasaženou pravou část mozku. Doktor říká, že je to velmi velké postižení, Byl u ní také objeven tzv. stav neklidu. V podstatě od prvního dne vědomí pravou nohou velmi hází, kope, cvičí, protahuje se. Ptala jsem se, jestli má křeče, ale řekla, že jen tak cvičí.
Má prý zasaženou emoční část mozku. Víte, mi ale zatím žádnou změnu nepozorujeme. Maminka ví, kdo má kdy přijít do práce (je kadeřnice) ví, kdy mám jaké zkoušky (pamatuje si datum), pamatuje si v podstatě všechny detaily. Měla samozřejmě omezenou hybnost na levé ruce a noze. Časem ji však během stavu neklidu (tedy podle nás), když se protahovala, začala pohybovat i s nohou. Nejspíš to nedělala vědomě, avšak hybnost je tam nyní patrná. Na ruce je to podobné, když jí budíme (což jde velmi těžko, málo kdy se nám to podaří) a držíme za levou ruku, tak jí stiskne. Ale když jí o to požádáme, tak to nejde. Zatím je velmi spavá, doktor říká, že je to těmi léky na neklid a i antidepresivy, které jí dávají. Tyto léky se nyní budou omezovat, aby celý den neprospala.
Píši Vám proto, že chci vědět, jaký na naši situaci máte názor? Nikdo nám nic neřekne. Ani svůj názor… Víte, nyní je maminka v Odborném léčebném ústavu Paseka. V nemocnici jí pomalu začali pomáhat sedět, ale doktoři v Pasece nám říkají, že to nepřipadá v úvahu, vzhledem k tomu otevření hlavy. Kost má zatím uloženou v podbříšku. Bylo nám řečeno, že musíme počkat, až si ji vyzve doktor z neurologie na kontrolu, udělá CT a poté nám řekne, kdy bude moci vrátit ,,záklopku“ zpět. Neexistuje žádná další možnost rehabilitace v této fázi?
Jde o to, že maminka si začíná svou situaci již plně uvědomovat, ptá se: Proč necvičím? Proč si nesmím sednout? Atd. Samozřejmě, že to začíná vzdávat. Když jsem se ptala na konzultaci s psychologem, tak mi bylo řečeno, že se uvidí. Ale já si myslí, že kdyby jí někdo už konečně vysvětlil celou situaci a uklidnil jí, tak by se jí velmi ulevilo. Dnes už sama jí, pije. Co můžeme mi jako rodina dělat? Jezdíme tam každý den a říkáme jí, že má všechny orgány v pořádku, že teď musíme jen počkat, až se vrátí záklopka a začne se cvičit. Jenomže jak jí mám vysvětlit, že bude muset ještě měsíc nebo dva ležet a čekat?? Zatím probíhá rehabilitace jen na lůžku. Máma ale říká, že necvičí vůbec.
Jsem z toho už velmi zoufalá, vím, že celková rehabilitace a vracení zpět do života je běh na dlouhou trať, ale máma vždy byla velmi energická žena. Nevěřím, že bude na lůžku, ani na vozíku! Možná bude kulhat a mít oslabenou ruku, ale nevěřím, že bude ležák. Kdyby bylo na ní, tak jde domu hned.
Prosím Vás, jak mám donutit lékaře, aby k ní poslali psychologa? Jak vidíte její stav? Nebo to jen my vidíme moc pozitivně? Kdy by jí měla být vrácena záklopka, aby mohla začít plně rehabilitovat? Jaké jsou možnosti rehabilitace v této situaci? Co jí máme říkat?

Děkuji moc za Vaše slova, moc nám pomohou. Gabriela Běhalová

Hezký den Vám přeji.
Omlouvám se za pozdější odpověď. Je skvělé, že maminka zvládla operaci. Čas prchá, zvláště v těch akutních chvílích. Chápu Vaše pocity. Nedostatečná informovanost je bohužel na více pracovištích.
Z toho, co jste mi napsala, by zřejmě opravdu úroveň (míru zátěže) měli řídit neurochirurgové. Při intenzivnější aktivní rehabilitaci by se otok mozku mohl objevit. Do toho moc netlačte. Pasivní rehabilitace (bez aktivního přispění pacienta) by však probíhat, v třeba i lehčí formě, měla. Rozhodně tlačte na spoluúčast psychologa. Zvláště u člověka, který je schopen stav si uvědomit, je jeho pomoc NUTNÁ. Promluvte s primářem, nebo i dál. Zdravotnická péče má být zajištěna celým týmem odborníků. Zkuste se obrátit na "Institut bazální stimulace" https://www.bazalni-stimulace.cz/kontakt.php. Sice jsem s nimi zatím nijak nezpolupracoval. Metoda je to ale skvělá a taky... jsou blízko. Mohli by alespoň poradit. O psychologovi z FM vím také. Držím palce.
luk

Dobrý den,maminka jde dnes na kontrolní CT a podle výsledku se bude vyvíjet další průběh(vrácení záklopky atd.). Kdyby bylo na ní,tak jde za měsíc domů. Momentálně máme od paní doktorky povolené sezení,tak to trénujeme s rehabilitační sestrou. Zatím se moc nedaří,sedí jen s pomocí,přepadává na stranu a dopředu(dá se to nějak časem natrénovat?je normální, že to ze začátku nejde,že nedrží rovnováhu?). Snad to zvládneme.Ale mluví,telefonuje,směje se, nají se bez pomoci,pije bez pomoci,jen má ten stav neklidu.Má neustálou potřebu ohýbat ty zdravé končetiny-myslíte,že se to časem uklidní?? Jinak co se týče bazální stimulace,ta v Pasece probíhá.Maminka mi říkala,že se za ní byly podívat 2 pejsci a jedna kočička,byla z toho nadšená. Ale jak říkám, psychologa se mi prozatím nepodařilo sehnat ani pro ni,ani pro sebe..

Hezký den Vám přeji.
Je fajn, že má maminka takovou aktivní náladu. S tím seděním mám radost. Jestliže to bude zvládat, posazujte ji. Třeba na kratší dobu a častěji. Vaše info o zvířecí návštěvě je skvělá. Hlavně se mi líbí maminčina reakce :-). Než se hybnost trochu ustálí, bude to trvat delší dobu. Přechodně (doufám) se mohou objevit i nevhodné stereotypy. S těmi by si ale fyzioterapeut mohl vědět rady.
Mluvil jsem s Mgr. Majzlíkem- psychoterapeutem. Je připraven, že se mu ozvete. Je poměrně blízko-z Frýdku M. - https://www.majzlik-poradna.cz./
luk. Držím palce.

Děkuji Vám pane doktore,jste strašně hodný,moc nám to pomůže!Hned zítra ráno mu volám! Děkuji Vám ještě jednou a přeji Vám hrozně moc zdravíčka! Pěkný večer.

Dobrý den 4.11.2011 mě postihla cévní mozkova příhoda.byl mi zaveden PEG a od této doby nepolykám bohužel vůbec nic ani sliny.je mi 45let a nehodlám se s tímto stavem pokud to jen trochu půjde smířit.Shodil jsem 35kg což je při mé výšce 198cm velmi mnoho momentalmě mám 76kg a to je málo.Chci se zeptat jestli nemáte s takovými následky nějaké zkušenosti.Děkuji