Dobrý den paní Dominiko.
Jste skvělý člověk, skvělá partnerka. Je nádherné, že mu chcete stále pomáhat.
Poškození zdraví podobného charakteru je vždy velmi nepříjemný vpád do života. Všem zúčastněným se honí hlavou ledacos. Ono je to zvláště těžké, pokud si náhle onemocnělý uvědomuje svůj deficit. Doposud býval třeba oporou rodiny (nejen ekonomickou) a teď je to jinak.
Z toho vznikají i nepěkné myšlenky a je v tu chvíli vhodná pomoc odborníka. Blízcí, i pacient, jsou problémem příliš obklopeni, přepadeni a není v jejich silách situaci zvládat.
Jako první bych spolupracoval s dobrým psychologem a s ním se pokuste příteli najít nějakou, pro něj uspokojující, činnost.
Když tak se se mnou spojte mailem a psychologa najdeme.
luk

Dobrý den doktore, velice srdečně Vás zdravím.
Dvě Vaše zprávy se, zřejmě omylem, dostaly na moje stránky. Nevím
jim hlavu ani patu.
Ale to nevadí.
Využívám této příležitosti, abych Vám poděkoval za kousek vyplnění toho zoufalého informačního vakua, které postižené, i jejich blízké, po mrtvici obklopuje. Je to dost beznadějný. Zažil jsem to.
Díky.

Hezký den přej.

Mí 'kontaktní holubi' nevyletěli omylem a správně trefili cíl. Právě to, že tak skvěle bojujete s tou nepřízní osudu, mě zaujalo. Jak se můžete dočíst i na těchto stánkách, také jsem ani já nezůstal ušetřen, nebyl jsem trefen lehce, a proto se snažím pomoci i druhým. Především v těch . . . vlastně VŠECH krůčcích a krocích. Jakékoliv stéblo tonoucímu se je pomoc... Přestanu filosofovat. Je dobře, že jsou i lidé, jako Vy. Jedinci, kteří to nevzdají a snaží se jít dál, byť jinak.

luk

Dobrý den, včera jsme našli babičku asi po 30 hod. možná i více hodinách po mrtvici, bylo to hrozné. Vůbec jsem to nečekali byla vitální, radovala se ze života. Má sice 80 let, ale vůbec na to nevypadala, žila pestrý život. Bohužel se to stalo. Leží v nemocnici, je ochrnutá na půl těla a asi nemluví. Je to hrozné, uvidíme, co bude dál. Chci se zeptat na jednu věc, co mě trápí. Je pro mě nepředstavitelné, že tam ležela tolik hodin bez pomoci, ale potřebuji vědět, zda si to uvědomovala, jestli se trápila nebo ne? Protože ta představa je pro mě hrozná. Děkuji moc za odpověď Martina

Dobrý den Martino.

Je velmi pravděpodobé, že si babička z těch nepříjemných událostí nic moc nepamatuje. Měl jsem zřejmě lehčí příhodu a tak vycházím ze svých pocitů. Většina pacientů má ale na dobu okolo těchto příhod také "okno". Babička si to tedy podle mého soudu spíše neuvědomovala.
luk

Děkuji moc za odpověď, alespoň nějaká útěcha, protože nevíme, co bude dál. Takový konec si nezaslouží nikdo. Budu doufat, že si to neuvědomovala. Uvidime, co dál. Ale prognóza podle toho, co jsem si přečetla není dobrá. Ale zazraky se dějí. Nezbývá než doufat. Martina

Dobrý den, mám ještě jeden dotaz. Dnes byla poprvé maminka za babičkou a je to tak jak jsme předpokládali. Je to špatné pouze leží. Chci se zeptat vnímá nebo ne? Co cítí tito lidé, kteří byli mimo tolik hodin a jejich mozek je nenávratně poškozen. Co je to pro ně za život. Je mi z toho všeho hrozně. Děkuji za odpověď. Martina

Dobrý den,
v tomto stavu je velmi pravděpodobné, že si něco uvědomuje. Přesto i v takové situaci by se lidé v okolí měli chovat hezky.

luk

Děkuji moc, za rady, člověk neví jak se s tím vyrovnat a vaše odpovědi jsou pro mě velmi cenné. K babičce chováme samozřejmě, co nejlépe dovedeme. Ještě jednou děkuji Martina

Omlouvám se za překlep v minulé odpovědi.
Správně má být, že "je velmi pravděpodobné, že si moc NEuvědomuje".
luk