Rehabilitace a psychický stav

 REHABILITACE A PSYCHICKÝ STAV. Opakuji nadpis, protože vzájemná propojenost duševního stavu i stavu těla je velmi důležitá.

Pod pojmem rehabilitace si většina lidí představí práci na zlepšení fungování těla. Jenomže k dobře pracujícímu tělu patří i bezchybně pracující mysl. On je to začarovaný kruh- je-li v pohodě tělo, je velmi pravděpodobné, že i mysl je v pohodě. Již hodně dlouho se užívá heslo:“ V zdravém těle zdravý duch“. Při návratu člověka ke zdraví by se na psychickou – psychologickou součást rehabilitace nemělo zapomínat.  Je mnoho chorob, u nichž se dokonce „psychosomatický mechanismus“ uvádí, nebo alespoň připouští. Jak ukazuje praxe, vliv psychiky na vznik, průběh nemoci a samozřejmě i úspěšnost rehabilitace je stále zřejmější, jasnější. Některé tělesné projevy mají zcela nepochybnou souvislost s psychickým stavem (například tzv. „hysterické těhotenství“, astmatické záchvaty,...). Říká se přeci: „až mu z toho naskákaly pupínky“, „až se z té hrůzy osypal“. Vliv psychického stavu člověka na jeho zdravotní stav je tedy nepochybný.  Já jsem o tom přesvědčen. Domnívám se, že i moje potíže vznikly enormní psychickou zátěží při touze být alespoň velmi úspěšný. V naší společnosti je obzvláště nyní mnoho lidí, kteří „jedou“ více, než by mohli. Domnívají se, že jsou, jak jsem o sobě mylně prohlašoval, nezničitelní. Zvláště chlapi neradi připouštějí  nějakou  slabost.  Jeden z docentů, co nás učili, měl myslím výstižné rčení: „NIKDY se neví, co je dost, nežli se ví, co je VÍC, NEŽ DOST !!!  O správné rehabilitaci, resp. jejích zásadách (jak jsem si i hodně ověřil  na sobě) se rozepíšeme jinde, stejně tak i o správné a nesprávné psychologicko – psychiatrické péči.

luk