Po mrtvici je to stejné

Žádná cévní mozková příhoda nebývá stejná. Rehabilitace je ale vždy dlouhá a náročná. U každého jiná, protože každý je jinak rychlý, má jiné pomocníky, jiné sociální zázemí.
Po deseti letech zkušeností jako pacient vidím, že NĚCO je hodně podobné.
Pomalé krůčky, kterých dosahujeme, abychom byli lepší.

DNES POPRVÉ
 

Dnes poprvé  slyším, že na mě kdos mluví.
Dnes poprvé  vnímám, že někdo mě krmí.
Dnes poprvé  rozumím, co kdo říká.
Dnes poprvé  se mi hnula ruka.

Dnes poprvé  jsem v posteli posazen.
Dnes poprvé  vidím i pravým okem.
Teda ono se dívalo, ale bránilo mu víčko, které se
Dnes poprvé zvedlo.

Dnes poprvé tuším, co jím.
Dnes poprvé stojím
(s pomocí).
Dnes poprvé stojím
(sám)

Dnes poprvé vím.
Dnes poprvé vím, že vím.
 

DNES POPRVÉ je zázračný krok.
Postupně přibývají další a další. Chůze s oporou, bez opory, po schodech, …
Zítra snad bude další DNES POPRVÉ …
Jen VYDRŽET.

Krůčky jsou stále větší a jistější.
Velká soukromá vítězství.
Pro lidstvo drobná, pro člověka obrovská.

                                                                                                                                                                    Václav listopad 2016

   Tak jsem vypadal po mrtvici a ti, kteří to zažili ví , co je DNES POPRVÉ .