LDN - ano či ne ?

Bojím se LDN. Oprávněně?

Proč se lidi bojí těchto zařízení? Převážně se obávají nepříznivého vývoje u svých blízkých.

  Tento překlad (postup) je doporučován, protože akutní péče již není nutná, plynule by měla pokračovat péče následná.  Měla by především pomoci pacientovi zvládnout přechod z akutního stadia, pokračovat dlouhodobou a vytrvalou rehabilitací a zajistit tak dobré zařazení pacienta do společnosti. A to bývá bohužel problém. . . . . 

  Tato část starosti o zdraví není v ČR dobře zajištěna. Stav se začíná pozvolna zlepšovat, . . . , sice pozvolna, ale přeci. Rozhodně však ne dostatečně. Pomalu roste počet soukromých zařízení (rehabilitačních i pečovatelských). Jak se ale říká “VŠE JE O LIDECH“. V tomto případě to platí hodně.

   Proto se  raději „rodinnou, domácí péči“ v kombinaci s pobytem v rehabilitačních zařízeních. Rodinné prostředí působí mnohdy jako „divotvorný balzám“ a proto, je-li to možné, doporučuji vzít si blízkého domů. Je třeba však zvážit i možnosti v poskytování každodenní ošetřovatelské péče.  Ta se dá mnohdy zvládnout díky rozrůstajícímu se počtu organizací, firem „domácí péče“. Úroveň je také různá.

   Doporučuji proto, pečlivě zvažovat a pak teprve rozhodovat.

   V konkrétních případech se na mne můžete obrátit pro radu.

luk